Barvoslepost představuje stav, kdy člověk nevidí barvy standardním způsobem. Existují různé typy barvosleposti, přičemž rozdělení není zrovna jednoduché. Mnohdy se jedná o vrozený problém, nicméně může být i získaný.
Příčiny barvosleposti
Abychom mohli pochopit, co je příčinou barvosleposti, je důležité porozumět, jak funguje lidské oko. Nachází se v něm dva druhy fotoreceptorů – jde o světločivé buňky reagující na světlo dle vlnové délky. Dle svého tvaru jsou označovány jako tyčinky a čípky.
Zdroj foto: megaflopp / Adobestock.com
Tyčinky jsou více citlivé na světlo a dokáží rozlišovat odstíny šedi. Pomáhají nám vidět i v tmavém prostředí – alespoň základní obrysy. Je jich osmnáctkrát více než čípků.
Právě čípky zajišťují vidění barev. Nejlépe fungují za denního světla. Rozlišují se tři druhy čípků, přičemž každý z nich je citlivý na specifické rozmezí vlnových délek světla. Umožňují rozlišovat červenou, zelenou a modrou, a to v různých odstínech. Problém nastává, pokud sítnice neobsahuje některý typ, či nefunguje správně. V tom případě dochází k barvosleposti.
Barvoslepost bývá vrozená, jde o dědičné onemocnění. Nicméně některé faktory mohou barvoslepost způsobit. Jedná se například o:
- poškození nervového systému traumatem nebo těžkými kovy,
- na vině mohou být i chronická onemocnění, například cukrovka nebo Alzheimer.
Anomální trichromazie
Nejběžnějším typem barvosleposti je anomální trichromazie. Znamená to, že člověk má všechny tři typy čípků, ale jeden z nich nefunguje správně. Proto nedokáže rozlišovat jednotlivé odstíny barev. V mírných případech mohou být problémové pouze pastelové a tlumené barvy, v těch závažnějších pak dochází k záměně i u sytých barev.
Dichromazie
Podobná je dichromazie. V tomto případě ale jeden typ čípků zcela chybí. Barvoslepost se proto projevuje výrazněji – mnohdy je nemožné odlišit jednotlivé barvy, a to i v sytých odstínech.
Další členění
Typy poruchy vnímání barev se dají členit i jinak. Setkat se můžete i s označením červeno-zelená barvoslepost, kdy je snížená citlivost na červené a zelené světlo. Mezi barvami proto vynikají pouze modrá a žlutá.
Záleží také na tom, zda je problém způsoben nefunkčností, nebo absencí čípků. U defektních čípků se využívá označení protanomálie (červená) a deuteranomálie (zelená). Pokud tyto buňky zcela chybí, stav se označuje jako protanopie a deuteranopie.
Zdroj foto: chomplearn_2001 / Adobestock.com
Existuje také modro-žlutá barvoslepost, která je vzácná. Je složité rozlišovat modrou a zelenou, společně se žlutou a červenou. Tento typ se nazývá tritanomálie, případně tritanopie.
Achromatopsie
Posledním typem je achromatopsie neboli achromazie. Jde o úplnou barvoslepost, kdy oči nedokážou vnímat žádné barvy. Člověk tedy rozlišuje pouze odstíny šedé.
Tip: Více o barvosleposti (testování a živote s ní) se dočtete ZDE.
Článek je zařazený do kategorie: Nezaradené
Mohlo by vás zajímat
Jmenuji se Vlado a zajímá mě boj se sníženou imunitou, způsoby jak navrátit tělu energii a vitalitu. Studuji "zelené" produkty, hledám které pomohou a které jsou vyhozenými penězi. Začal jsem psát kvůli vlastní informovanosti (často jsem býval nemocný, navíc máme 2 malé děti), ale téma mne zaujala a pohltila.